Predstavovat chocholouse obecneho (Galerida cristata) je jako nosit drivi do lesa. V nasich krajich vzdy patril mezi ptaky cloveku nejblizsi a nejznamejsi. Od nepameti (prvni pisemna zminka z naseho uzemi se datuje pred rok 1360) zil svuj prosty zivot na okraji vsi i velkych mest, aniz by mu vadil ruch lidskeho hemzeni. Nikdy nebyl prilis pocetny, ale zustaval v nasi pritomnosti neustale, po cela staleti, v zime i uprostred leta.
Chocholouši ve východních Čechách. Přežili rok 2000?
Jaké byly Cesty ptačí říší?
Svitavsko – Podzimni a zimni ornitologicke dny letos na Svitavsku obohatily tri akce pro verejnost, poradane diky grantu z programu Make a connection – Pripoj se. Jako celek nesly jmeno „Cesty ptaci risi“, kazda vsak mela jiny prubeh a zamerovala se na ruzne biotopy a jejich typicke ptaci obyvatele.
U slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) dvě hnízdění v roce nepředpokládám
Dvojí hnízdění slavíků v našich zeměpisných šířkách není pravděpodobné. Foto – Kryštof Chmel.
Výzkumem hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) v SV části Mladoboleslavska byly pro druh zjištěny některé nové poznatky a řada známých byla ověřována a i zde potvrzena. Zkoumány byly i další názory, podezření či zjištění ornitologů – předchůdců, které se potvrdit nepodařilo. K nim patří i zmínka o dvojím uskutečněném hnízdění v jedné sezóně od dnes již nežijícího kolegy Pavla Čtyrokého z pražské ZOO.
Věnovali jsme tomuto tématu kdysi mnoho času. Úkol ověřit možnost druhého hnízdění slavíka obecného v tomtéž roce jsem si vzal tehdy za své a po téměř třiceti letech sledování problematiky jsem došel k závěru, že v podmínkách naší republiky je taková možnost velmi nepravděpodobná.
Za ptáky do zoologických zahrad 21 – Malá zoologická zařízení v České republice 1
Okoli Prahy – V prosinci jsme se vratili domu z cizich kraju a v tento mesic se jeste zdrzime doma. Tentokrate jsem se rozhodl poodhalit prvni rousku malych zoologickych zarizeni v Ceske republice a napoprve jsem vybral ctyri z nich.
V ústí řeky Exe
Hejno ústřičníků velkých na pobřeží. Foto – Petr Moutelík.
Anglie – Přibližně 250 km západně od Londýna leží město Exeter. Protéká jím řeka Exe. Mezi Exeterem a ústím řeky do moře se nachází řada pro biology atraktivních lokalit. Celkem se jedná o šest rezervací.Pro estéty nevábné bahnité prostředí ústí řek do moře, označované jako estuáry, je rájem pro tisíce ptáků. Na biorytmus ptáků má v těchto místech vliv příliv a odliv. Návštěvníci rezervací musí být opatrní a dodržovat doporučení správců chráněných území.
Zimní nocoviště havranů a kavek v Pardubicích v sezóně 2010-2011
Pardubice – V poslednich letech jsme v Pardubicich meli jednu jistotu: v koncem rijna se zacali objevovat prvni „zimni havrani“, kteri se na noc sletavali na tradicni pardubicke kavci nocoviste v Lonkove ulici (c. 1, Loc: 50°2’31.111″N, 15°45’39.104″E). V polovine prosince se pak jiz kompletni zimni spolecenstvo havranu polnich (Corvus frugilegus) a kavek obecnych (Corvus monedula), citajici okolo 40 000 ptaku, premistilo na nocoviste u benzinky OMV (c. 2, Loc: 50°2’39.497″N, 15°46’3.622″E), kde setrvalo az do odletu zimujicich ptaku.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2010.
Doklad zimního výskytu křivky bělokřídlé (Loxia leucoptera) u Svitav. Foto – Jan Richter.
Svitavsko – Mezi cleny nasi pobocky, kteri po uplynuti kazdeho roku radi bilancuji nejen sva pozorovani ptaku z jarniho nebo podzimniho tahu, z prubehu zimniho obdobi nebo hnizdni sezony, nejsem vyjimkou. Pri listovani v terennich blocich a probirani nejruznejsich dalsich zaznamu a zdroju informaci se pak vracim nejen do nasich oblibenych lesnich, lucnich, polnich nebo rybnicnich lokalit, ale rad zavzpominam i na ornitologicke zazitky, ktere jsem prozil na dalsich zajimavych mistech nasi republiky nebo i v zahranici. A jaky tedy byl podle meho pohledu „ornitologicky“ rok 2010 na Svitavsku?
Hromadné úhyny ptáků – mohou za něj bujaré novoroční oslavy?
V minulych dnech probehla ve sdelovacich prostredcich rada informaci, tykajicich se neobvykleho uhynu vysokeho poctu ptaku na ruznych mistech Zeme. Nejsledovanejsim je pravdepodobne hromadny uhyn mnoha ptaku ve Spojenych statech americkych, konkretne ve state Arkansas, kde uhynulo na tri tisice (podle jinych zprav az pet tisic) ptaku, kteri doslova popadali na zem z nebe.
Zaplavená pole – ráj pro bahňáky!
: Tenkozobec opačný (Recurviostra avossetta) na lokalitě Velký rybník. Foto: M. Šabík
Slovensko, SPA Dolné Považie – Zaplavené polní deprese představují v současné krajině fenomén, který do jisté míry nahrazuje vymizelé či již vzácné původní biotopy pro řadu vodních druhů ptáků – zvláště bahňáků. Zejména Kulík říční (Charadrius dubius) či čejka chocholatá (Vanellus vanellus) mohou upřednostňovat k hnízdění právě taková místa po regulaci vodních toků či vysušení mokrých luk. Rok 2010 byl srážkově výrazně nadprůměrný, což mělo za následek vytvoření rozsáhlých polních mokřadů, které se staly na několik měsíců doslova rájem pro ptáky nejen v České republice, ale především na Slovensku.
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov v horských oblastech – ohlédnutí za sezonou 2010
Hladkostěnné budky ztěžují přístup kunám. Foto – Miroslav Dusík
Plošná instalace hnízdních budek pro dutinové dravce a sovy, jejímž cílem je maximální využití nosné kapacity prostředí, přináší každoročně zajímavá zjištění nejen o vazbách mezi predátorem a kořistí, ale také o schopnosti cílových ptačích druhů reagovat na změny trofických podmínek v průběhu vegetačního období. V regionech s ustálenými populacemi základních druhů – s relativně vysokým počtem obsazených hnízdních teritorií, hnízdících párů a nehnízdících jedinců – tedy v prostředí zvýšené potravní konkurence, se tato schopnost odráží daleko výrazněji. V současných podmínkách horských a podhorských oblastí ČR (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory) sledujeme především hnízdní populaci poštolky obecné (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus) na ploše kolem 1500 km2.
Sezona 2010 byla ovlivněna zejména klimatickými podmínkami v jarních i letních měsících, které se nápadně promítly prostřednictvím potravního řetězce do průběhu i úspěšnosti hnízdění jednotlivých druhů.
