Středomoří – Lov táhnoucích ptáků v severní Africe a v zemích blízkého východu na pobřeží Středozemního moře je významnou kulturní a ekonomickou činností. Mezinárodní organizace Birdlife International (BI) ve spolupráci s dalšími partnery vytvořila v minulých letech projekt zaměřený na prosazování udržitelnějšího využívání přírodních zdrojů v souvislosti s lovem ptáků.

Velké množství ptactva hnízdícího v Evropě nebo ve střední a západní Asii přelétá každoročně Středozemní moře napříč nebo táhne podél jeho břehů. Někteří z ptáků zimují již na území severoafrických států, zpravidla při pobřeží,

jiní táhnou až do subsaharské Afriky. Ptáci používají v průběhu tahu různé strategie. Využívají vhodných lokalit (např. mokřin) podél svých migračních tras, čápi, pelikáni nebo dravci využívají vrstvy teplého vzduchu pro delší klouzavý let, jiní ptáci např. někteří pěvci využívají zastávek na ostrovech ve Středomoří pro doplnění energie potřebné k přeletu. Významné a notoricky známé jsou z tohoto pohledu rovněž úzké úžiny, kde dochází někdy k velkému shromáždění táhnoucích ptáků (Gibraltarský nebo Messinský průliv tzv. „Bottleneck sites“).

Vzhledem k tomu, že ptáci táhnou ve velkých počtech předvídatelnými místy, každoročně ve stejném období, jsou na místech svého výskytu již očekáváni místními, ale i zahraničními lovci. Lov táhnoucích ptáků je velkým problémem prakticky ve všech zemích na pobřeží Středozemního moře, a bohužel je nutné konstatovat, že přes veškeré proklamace a snahu, ani některé země Evropské unie (Itálie, Řecko) nelze z této skupiny vyjmout. U některých členů EU (Kypr, Malta) lze hovořit dokonce o nemožnosti oficiálního prosazení zásad EU ve vztahu k lovu táhnoucích ptáků. Obdobná je situace i v dalších zemích regionu, kde lze lov ptáků označit za důležitou společensko-hospodářskou aktivitu, které se navíc účastní stovky tisíc lidí, a to zejména ve venkovských oblastech. Postupnému rozšiřování nežádoucí aktivity napomáhá snadnější přístup ke zbraním, levnější střelivo nebo snazší dostupnost terénních vozidel.

Cílem projektu BI bylo redukovat nadměrný ilegální lov stěhovavých ptáků, podporovat více udržitelnou praxi a zvýšit účinnost mezinárodních dohod o ochraně migrujícího ptactva. Jako cílové země byly v rámci projektu vybrány Tunisko a Libanon. Získání přehledu o skutečném rozsahu ilegálního lovu nebylo z mnoha důvodů jednoduché. Výzkumníci tak odhadují např., že ve čtyřměsíčním období roku 2005 bylo jen na území Libanonu střeleno nebo chyceno na 1780 čápů, jeřábů a pelikánů a 3640 dravých ptáků. Jedním z problémů, se kterými se při potírání nelegální činnosti lovců ochranářské organizace a státní instituce potýkají, je často nejasná hranice mezi „zákonnými“ a ilegálními lovci. O tlaku na divokou přírodu svědčí i některé odhady počtu lovců ptáků – tak například v Tunisku je to 11.400 registrovaných lovců, v Maroku přes 40.000, v Alžírsku 92.000, v Libanonu 60.000, v Sýrii dokonce 500.000 (u toho asi 300.000 registrovaných) atp. Z různých zdrojů zjistili ochranáři rovněž, že Libanon je centrem pro nezákonný obchod s ptáky mezi Sýrií, Tureckem, Egyptem, Maltou a Kyprem.  Významný je mezinárodní nelegální lov – ve státech severní Afriky působí lovci ze států Perského zálivu, podobně španělští lovci střílejí koroptve v Maroku, francouzští nebo italští lovci střílejí drozdy v Tunisku a také v egyptských mokřadech působí lovci ze zemí EU i odjinud. „Turistický lov je významná aktivita v regionu“, říká Jonathan Barnard, jeden z realizátorů projektu. Při lovu využívají pytláci různé metody odchytu či zabíjení ptáků, nechybí ani používání moderních metod jako CD přehrávačů jakožto vábniček.

Výsledkem projektu bylo mimo jiné vytvoření řady směrnic pro politiky a instituce dotčených zemí a zásad pro zodpovědnější lov stěhovavých ptáků v oblasti. Tento materiál byl poté zveřejněn v angličtině a arabštině. Zvláštní zřetel byl v této souvislosti věnován mladým lidem a dětem, aby byla ovlivněna další generace potenciálních lovců. Doufejme, že vlády dotčených zemí společně s některými organizacemi lovců a dalšími institucemi podniknou alespoň částečné kroky ke zlepšení situace tak, aby evropští ptáci nenacházeli v oblasti Středomoří smrt v takové míře jako dosud.

Zdroj: www.birdlife.org, volně přeložil M. Janoušek

_________________________________________________________________

K problematice bych si dovolil uvést vlastní názor na nevymahatelnost dodržování předpisů, různých dohod či konvencí na ochranu migrujícího ptactva zejména v zemích EU. Zdá se mi, že mnoho dobrého, co bylo zamýšleno v této části tzv. „zelené politiky“ EU nepadlo na úrodnou zem a zůstává pouze na papíře, nadto se velmi málo využívá represí při porušování výše uváděných předpisů.  M.J.