Rychnov nad Kněžnou – O tom, jak jsou linky vysokého napětí nebezpečné pro velké druhy ptáků, svědčí další nález zabitého čápa bílého, jehož kadaver byl nalezen dne 10. srpna 2008 u obce Dlouhá Ves na Rychnovsku. V době nálezu již několik dnů mrtvý pták ležel na strništi přímo pod vodiči linky VN, která probíhá podél obce do nedaleké rozvodny. Další čáp tak přišel o život nedlouho před odletem do zimovišť. Nález byl fotograficky zdokumentován.
Tragický konec života čápa na lince vysokého napětí
Královédvorský čáp zahynul v Broumově
Broumov – Minulé úterý ráno zahynul na trafostanici čistírny odpadních vod v Broumově mladý čáp bílý, který nesl na levé noze kroužek Národního muzea Praha s kódem Bx 14419. Dosedající pták byl podle externího ohledání zasažen elektrickým proudem, který průchodem přes tělo mezi křídlem a jednou z končetin zvíře usmrtil. Dle údajů pražské kroužkovací centrály byl tento čáp označen koncem měsíce června jako mládě na jednom z hnízd ve Dvoře Králové nad Labem.
Podle informací ornitologa Kamila Čiháka byl usmrcený čáp odchován na hnízdě, které se nachází na rotundě jednoho ze vstupů do dvorské zoologické zahrady. Zdejší čapí pár měl v letošním roce tři mláďata, která však zatím mají krutý osud. První z nich se zamotalo do lanka na konstrukci rotundy a po pádu na zem patrně někde v křoví uhynulo. Druhé z mláďat ukončilo svoji pouť právě v Broumově, když od místa zrození ulétlo pouhých 40 km. Bohužel, takovýto konec života je u mladých a nezkušených čápů poměrně častý, neboť linky VN většinou nemají žádné ochranné prvky, které by usmrcení dosedajících velkých druhů ptáků zamezily.
Tunisko: Ptačí ráj i prokletí
Tunisko: Ptačí ráj i prokletí
aneb cestopis o jedné ornitologicko-etnografické výpravě
Jakub VRÁNA
Dne 8. února 2008 krátce před pátou hodinou ráno vyráží ze Svitav rychlík směrem na Prahu a v něm sedí naše tříčlenná výprava. Naším cílem je prohlédnout si jak zajímavá místa Tuniska, tak i místní avifaunu a přírodu jako takovou vůbec. Cestou do Prahy většinou všichni ještě pospáváme a smskami se loučíme s našimi blízkými. V této činnosti vesměs pokračujeme až do chvíle, kdy letadlo tuniských aerolinií vzlétá z Ruzyně a míří do Tuniska. Mělo by přistát na malém letišti v Monastiru. „Mělo by“ je správný výraz, protože asi po 2 hodinách letu přistáváme na Djerbě. Nám třem to ani moc nevadí, konec konců v Tunisku už jsme. A tak, zatím co se ostatní nervují, my přímo v letištní hale pozorujeme první vrabce pokřovní (Passer hispaniolensis) – ptáky, se kterými se budeme v Tunisku setkávat opravdu na každém kroku. Asi po hodině jsme letištní službou nacpáni do menšího letadla, které nás za pár minut dopraví do kýženého Monastiru. Odtud rychle odjíždíme autobusem do města Souss, ze kterého budeme vyrážet na naše cesty.
Poldr Žichlínek
Žichlínek – Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vznikl na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem, výměra je 166 hektarů (z toho je vodní plocha asi 10 %).
1. ročník odchytu na Třesickém rybníku
Třesický rybník (Chlumec nad Cidlinou) – Mezi známými, probádanými a prokroužkovanými lokalitami, jakými jsou Žehuňský a Bohdanečský rybník, se nachází bílé místo na mapě, které bohužel prozatím unikalo pozornosti. Občas sem zavítá jen pár místních ornitologů. Řeč je o Třesickém rybníce, lokalitě nedaleko Chlumce nad Cidlinou, s rozsáhlými porosty rákosu a ostřicových luk.
Zajímavosti kolem břehulí
Obruby (Mladá Boleslav) – Při odchytech hnízdících břehulí říčních (Riparia riparia) v pískovně u Obrub (50.28N 15.05E) na okrese Mladá Boleslav bylo zjištěno během kroužkování, že juvenilní ptáci mají v některých případech na temeni hlavy přisáté klíště. Parazit, nápadný svou velikostí, se vyskytoval v počtu nejvýše dvou jedinců u jednoho hostitele.
Překvapivá příčina zmařeného hnízdění slavíků
Střední Čechy – V roce 2007, kdy můj výzkum završil rovné čtvrtstoletí, jsem si nepomyslil, že může přijít nad hnízdy slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) ještě nějaké větší překvapení. Dostavilo se 7. června. Na jedné z lokalit se mi zdálo, že slavičí pár žádná mláďata nikde nekrmí. Samec byl kontrolním odchytem shledán loňský ze sousedství, dvouletá samice byla nově okroužkována.
Jakub Vrána s ornitologickou prací v celostátním kole prací SOČ.
Svitavy – Letos úspěšně maturující student svitavského gymnázia, člen ZO ČSOP „Rybák“ Svitavy a Východočeské pobočky ČSO Jakub Vrána ze Svitav obsadil 5.místo v celostátním kole prací Středoškolské odborné činnosti (SOČ), které se konalo v červnu ve Varnsdorfu.
Po vítězství v okresním a krajském kole soutěžil v oboru biologie s ornitologickou prací „Avifauna svitavského Dolního a Horního rybníka v letech 2004-2007“. Jeho umístění je doposud nejlepším biologickým výsledkem v historii gymnázia. Ve své práci Jakub shrnuje nejen svá fenologická pozorování, ale i dosavadní historicky známé údaje o výskytu zejména vodních druhů ptáků v této ornitologicky zajímavé oblasti. Snaží se hledat i příčiny početnosti, hnízdní úspěšnosti a případných změn ve výskytu u řady druhů.
Břehule říční – nová kolonie
Turov (Uhersko) – Dne 5.6.2008 jsem se dozvěděl od paní Gutzerové o pravděpodobně nové hnízdní kolonii břehule říční ve Východních Čechách. Nachází se na pískovně nedaleko obce Turov – JZ od železniční stanice Uhersko. Kolonie byla zkontrolována dne 10.6.2008 a na lokalitě byly nalezeny 3 obsazené stěny.
Vichřice a ptáci
Pardubice – Zpráva ČTK, 25.6.2008: „Silné bouřky, přívalové deště a vítr zkomplikovaly vpodvečer život lidí zejména v západní, střední a východní části Čech, kde po sobě řádění přírodních živlů zanechalo spadlé stromy, ale i domy bez elektřiny a zatopené domy, garáže a další objekty. České dráhy musely úplně nebo částečně omezit provoz na řadě tratí…“
Nějaký ten pátek už na světě jsem a pár pořádných bouřek jsem viděla. To, co se ve středu okolo 20.30 přehnalo Pardubicemi, ale byla bez nadsázky nejhorší bouře, jakou jsem kdy zažila. Vichřice hnala kroupy o průměru 2 cm šílenou rychlostí (prý 34 m/s) v prakticky vodorovném směru. Na co kroupy narazily, to doslova odřízly – listí ze stromů, natě brambor, kytky na záhonech… Rozbíjely okna, dělaly důlky do aut, vítr porážel vzrostlé veliké stromy jak sirky. Trvalo to 20 min. a pak nastal klid.